Designérství her je zábavná, i když někdy obtížná práce. O to větší radost pak můžete mít, když se vám podaří výsledek. Své by o tom mohl vyprávět i Mark Gerrits, jehož Mini Express sklidil úspěch na Kickstarteru a letos zamířil v režii vydavatelství BoardBros také do České republiky.

 

Nejsem moc dobrý diplomat

Většina her, které jsi designoval, má vlakové téma. Asi nemá smysl se tě ptát, jestli máš rád vláčky?

Mám rád vláčky! V Belgii je skvělé muzeum vlaků, které rád navštěvuji. A ještě radši než skutečné vlaky mám rád deskovky s tímto tématem. Znám několik designérů, které svoje vlakové hry postavili na technických či regionálních detailech a zajímavostech. Já ale preferuji tvořit trochu abstraktnější hry, bez takového provázání.

Tvoje hry spadají do kategorie euro. Jsi sám také náruživým hráčem euroher? Jaké máš nejradši?

Jsem, a asi vás moc nepřekvapí, že mou oblíbenou je Age of Steam. Taky mám rád Through the Ages. Obecně mě baví hry s hodně kartami, třeba deckbuildingy. Taky jsem si všiml, že jste vydali českou verzi hry Valley of the Kings (Ve stínu pyramid, pozn. red.). Ta je zábavná, mám na ní rád, jak snadno ztenčíte váš deck.

 

V tvých hrách je také patrný silný ekonomický prvek. Baví tě obchodovat?

Vlastně ani moc ne. Mám rád hry s akciemi, ale ne, když je v nich trh úplný. V momentu, kdy můžete vaše akcie prodávat, třeba v 18xx hrách, mě přestanou bavit. A pokud je obchod úplně svobodný, třeba jako ve Fazolích, frustruje mě to. Nejspíš proto, že nejsem moc dobrý diplomat.

 

„Řada životních situací a problémů nejde řešit kompromisem.“

 

Co pro tebe bylo na tvorbě Mini Expressu nejtěžší a co nejzábavnější?

Mini Express začal jako idea akcí, které se navzájem boostují i resetují. Dlouho jsem kolem toho zkoušel postavit worker placement a další myšlenky, ale nefungovalo to. Takže nejtěžší bylo najít formát hry, který by kolem tohoto nápadu šlapal. Je asi shoda okolností, že řešení bylo nakonec jednoduché – udělat další vlakovou hru! Jakmile jsem na to přišel, zbytek práce už šel sám.

 

Mini Express je o hledání kompromisů a balancování. Vyznáváš podobnou filosofii i v životě?

Každý mi říkal, že moje předchozí hra, Mini Rails, byla hrozně zlá. Tak jsem udělal hru, kde pomáháte ostatním, i když nechcete! Domnívám se ale, že řada životních situací a problémů, třeba respektování práv LGBTQ+, nejde řešit kompromisem. Nevěřím, že je u nich něco jako dvě strany jedné mince. Ale v takových otázkách, jako co budeme hrát a kdo dnes umývá nádobí, se snažím být maximálně přizpůsobivý.

Kdy sis řekl, že se chceš stát herním designérem?

Když jsem se stal členem party hráčů, mezi nimiž byli i designéři. Často přinášeli nějaké svoje prototypy, abychom je vyzkoušeli. Pro mě to hodně odmaskovalo celou tu práci. Najednou jsem si začal říkat: když to zvládnou oni, proč ne ty?

Všechny tvoje hry vynikají pestrými barvami. Podílíš se nějak na jejich vizuálu?

Ne, tady patří veškerý kredit vydavatelům a umělcům, kteří pro ně pracují. Moje prototypy jsou hodně jednoduché a ošklivé. Mám rád, když hry vypadají pěkně, ale taky mě baví takové, v nichž žádná grafika není. Milovníci vlakových deskovek ví, o čem mluvím.

 

„Rád bych zorganizoval train con a hrál vlakové hry ve vlaku.“

 

Na čem právě pracuješ?

V posledním roce jsem toho moc neudělal, protože pandemie výrazně zkomplikovala testování. Ale víceméně pořád pracuji na nějaké vlakové hře. Mým svatým grálem je momentálně najít chytrý herní design pro něco, co miluji snad ještě víc než vlaky – profesionální wrestling!

Kdes byl nejdál vlakem?

To byl herní víkend v Německu, urazil jsem asi 300 km. Ale je tu několik vlakových cest, o nichž sním a chci je uskutečnit. Cestovat do Ruska Transsibiřskou magistrálou. Řítit se vysokorychlostním japonským vlakem. A zorganizovat train con, hrát vlakové hry ve vlaku.

Čím se bavíš, když má tvůj vlak zpoždění?

Protože jezdím vlakem do práce, stává se mi to často. Vždycky mám u sebe nějakou dobrou knížku. Což je obecně dobré pravidlo.

Co bys vzkázal českým fanouškům?

V České republice vznikla řada parádních her. Proto jsem velmi poctěn, že se k náročnému českému publiku dostane taky moje hra. Doufám, že si ji užijete!