Neexistuje na planetě Animalis (ze hry Big Monster) obávanější dravec, než je právě pouštní monstrum. Tito tvorové, na výšku jen o trochu menší než člověk, jsou známí svým nekonečným apetýtem, dravostí a touhou pokusit se sníst cokoliv, co se jen trochu pohne. Snad právě proto jsou známí také jako „žraloci pouště“. 

Ostré zuby, dlouhé drápy

Pouštní monstra mají dlouhý trup, podobný jako hadi. Díky němu se snadno zakopávají pod zem a mohou cestovat dunami, aniž by byli sami spatřeni. Jejich kůže svou barvou připomíná písek. Mohou se tak snadno ukrýt, a když se nehýbají, je téměř nemožné je zahlédnout. Nemají zadní nohy a jejich přední jsou zakončeny  drápy. Těmi si můžou přidržet nebohou kořist, která se jim snaží uniknout. Jejich široká tlama je plná ostrých zubů. Ačkoliv mají jen malá očička, velmi dobře vidí ve tmě a v noci mohou lovit stejně snadno jako ve dne. Jejich čich je tak vynikající, že cítí upšouknutí na dva kilometry. A díky svému vyvinutému sluchu ho také dobře slyší. Je proto na místě, aby se průzkumníci při návštěvě pouště vyvarovali nadýmavých pokrmů.

Kvůli jejich neustálému hladu loví pouštní monstra prakticky pořád. Jejich potravou jsou všichni menší tvorové. Bylo dokonce zdokumentováno, jak se na pobřeží pokusili ulovit vodní monstrum, které si jich ale nevšimlo. Pokud nemají co jíst, okusují si alespoň drápy. Při lovu spolupracují, což prokazuje jejich vysokou inteligenci. Podobně jako vlci si navzájem nahánějí kořist. Svou rychlostí převyšují dokonce i pozemské gepardy. 

Spí jen několik hodin denně, obvykle zakopaní v hlubokých norách pod písečnými dunami, aby se ukryli před horkým sluncem. Je ale prokázáno, že i ve spánku se jim zdá především o lovu a jídle. Občas se dokonce stane, že pouštní monstrum ze snu omylem pokouše svého příbuzného, který dříme vedle něj. 

Milovníci jídla i dětí

Jinak jde ale o velice společenské tvory, kteří se vyskytují výhradně ve velkých smečkách. O svá mláďata pečují až do dospělosti, učí je lovit a dělí se s nimi o jídlo. Je to také jediná známá situace, ve které se pouštní monstrum dobrovolně vzdá části své porce. Naštěstí mají mláďata jen velmi málo často, je totiž docela dobře možné, že jinak by vyjedla celou planetu.

Pouštní monstra jsou velice rozšířená po všech pouštích Animalisu. To představuje pro průzkumníky jisté riziko; zejména ti menší se mohou stát vítaným zpestřením jejich jídelníčku. Nejspolehlivější ochranu před nimi představují vysoké klobouky, například cylindry. Díky nim jsou cestovatelé opticky větší a pouštní monstrum si pak rozmyslí pokusit se je sníst. Někteří průzkumníci se s nimi dokonce dokázali spřátelit. Smečka je pak přijala mezi sebe, i když někteří jedinci pohrdavým frkáním kritizovali jejich loveckou neschopnost.

Teoreticky je chov v zajetí možný, pokud ale nechcete, aby vaše zoologická zahrada zkrachovala, nedělejte to. Nikdo na světě totiž nedokáže zajistit tolik jídla, aby smečku pouštních monster uživil.