V hlubokých jeskyních, podzemních komplexech a skalních dutinách žijí lávová monstra, jeden z nejpozoruhodnějších druhů planety Animalis. Do této skupiny patří hned tři navzájem příbuzná, ale vzhledově se odlišující monstra. Kromě svého přirozeného biotopu ale mají mnohem víc společného, než by se na první pohled mohlo zdát.

Trocha laické taxonomie
V podstatě jediný rozdíl mezi nimi spočívá právě v jejich podobě. Mezi námi učenci se proto mluví o tzv. modrých, fialových a zelených lávových monstrech. Každý z těchto poddruhů je také trošku jinak velký; zatímco modré monstrum snadno schováte do bedýnky od bot, fialové už narostlo do rozměrů rotvajlera a zelené by se neschovalo ani mezi hobity. 

Lávová monstra na první pohled zaujmou svými křídly. Každé monstrum s nimi dokáže létat, i když je má sebemenší. Tím často porušují fyzikální zákony, ale vědci se stále nemohou shodnout, jak je možné, že jim to stále prochází. Další záhadou je, na co tito jeskyně obývající tvorové křídla vlastně potřebují. Jedna z teorií říká, že se – podobně jako netopýři – živí drobným hmyzem, další, že doplňují minerály skrz olizování krápníků. Jakmile získají průzkumníci podrobnější informace, budeme tento článek aktualizovat.

Nenechte se vytrolit
Trup těchto živočichů zakončuje ocas, který jim pomáhá kormidlovat při letu. Na hlavě lávového monstra obvykle najdete pár rohů. Monstra se jimi snaží zaplašit nepřátele a cestovatelské deníky řady průzkumníků mluví o tom, že byli „napadeni a potrkáni“. Není vyloučeno, že rohy slouží také jako zbraň při bojích o pozici dominantního jedince nebo jako nástroj k tzv. „trollingu“.

Lávová monstra patří mezi velmi společenský druh. Žijí výhradně ve velkých hejnech skládajících se ze všech tří barevných mutací, tedy modrých, fialových i zelených monster. Neustále mezi sebou komunikují švitořivými, ptačími zvuky, jejichž význam nebyl dosud rozpoznán, ačkoliv mnoho vědců vyznává teorii, že spíš než o předávání důležitých informací jde o neformální společenskou konverzaci.

Jejich název vychází z faktu, že lávová monstra mají ráda teplo a nezřídka kdy tak obývají vulkanické oblasti. Průzkumníci, kteří takovou jeskyni využili k přenocování, k ránu občas zjistí, že se jim pod skafandr či v batohu ubytovalo hejno těchto fascinujících tvorů. 

Ptáček ve zlatém hnízdě
Setkání s lávovými monstry obvykle signalizuje také přítomnost drahocenných nerostných surovin a krystalů. Průzkumníci se snažili najít důvod tohoto vztahu, ale přes několik odborných studií se dosud dá jen lakonicky konstatovat, že monstra i nerosty se obvykle vyskytují pod zemí. Po dalších důvodech se stále pátrá. 

Vzhledem k tomu, že stále přesně nevíme, čím se lávová monstra živí, je dosud nelze k chovu v zajetí doporučit. Kvůli jejich roztomilosti se ale průzkumníci i vědci snaží tento problém co nejdříve rozlousknout. Vždyť kdo by nechtěl rozkošného okřídleného mazlíčka?