Ve všech pahorkatinách, vrchovinách, kopcích i horách Animalisu žijí kamenná monstra. Na první pohled natolik připomínají sněžného muže, že jim první průzkumníci přezdívali „yetti“. Na rozdíl od něj ale nejsou žádnou záhadou; jde totiž o jeden z nejběžnějších druhů této planety.

Horolezení jako životní styl
Kamenná monstra
jsou velice podobná pozemským opicím. Na rozdíl od nich ale mají čtyři svalnaté ruce a jejich nohy jsou zakončeny kopýtky. Díky tomu šplhají po skalách jako zkušení horolezci a mnoho průzkumníků se neubránilo překvapení, když zdolali několik tisíc metrů vysoké vrcholy a na samotné špici nalezli tlupu těchto tvorů, kteří se zde pokojně vyhřívali na sluníčku. Při lezení jim také pomáhá ocas, který vyvažuje jejich rovnováhu a rovněž jej mohou použít jako sedmou končetinu. 

Díky svým osmi očím kamenná monstra vidí prakticky všechno, co se kolem nich pohne. Průzkumníci, kteří je zkoumali, zaznamenali, že bez otáčení hlavy vnímají, co se děje nad nimi, a dokonce za jejich zády. Určitě byste nechtěli, aby je vaše škola zaměstnala jako přestávkový dozor! Zimu, která v horách často panuje, zvládají díky tenkému, ale o to hřejivějšímu kožíšku, který je tak teplý, že monstrům umožňuje přečkat venku i sněhové vánice nebo teploty až mínus padesát stupňů Celsia. Když odpočívají, často si navzájem čistí srst a přitom pojídají všechno chutné, co v ní uvízlo, od trnitých větviček až po malé hlodavce, kteří se zde ukryli před nevlídným počasím.

Všežravci a nenechavci
Svým jídelníčkem se kamenná monstra řadí mezi všežravce. Ačkoliv je ostré tesáky předurčují k lovu, ráda si své menu zpestří třeba borůvkami, šípky, kůrou stromů nebo svačinami neopatrných průzkumníků, kteří je nechali ležet na skále, zatímco šli poslechnout volání přírody. Loví většinou skokem ze zálohy, kořist chytí do svých mohutných pracek a silným stisknutím z ní vymáčknou duši. Na rozdíl od pouštních monster jsou velice nesobecká a o každý úlovek se ochotně podělí s celou tlupou.

Jak již bylo naznačeno, tito živočichové patří mezi společenské tvory. Jejich tlupy čítají až několik desítek jedinců. Ačkoliv loví samostatně, veškerý zbylý čas tráví se svými příbuznými. Rádi si hrají a umí k tomu využívat nástroje. Mnoho průzkumníků až příliš pozdě zjistilo, že jejich oblíbené jojo zmizelo v rukách těchto zvědavců. Pro cestovatele jsou kromě krádeží jídla a dalších drobností neškodní. Jejich mláďata jsou navíc neuvěřitelně roztomilá, takže hned několik slavných dobrodruhů strávilo v horách víc času, než chtěli, protože měli chuť se s malými monstry mazlit.

Krádež, která se vyplatí
Kromě hraček milují kamenná monstra také lesklé předměty. Pokud jsou tedy průzkumníci tak neopatrní, že si do hor vezmou třeba hodinky nebo sluneční brýle, obvykle o ně záhy přijdou. Má to ale i světlou stránku; tam, kde se tito králové hor vyskytují, se často dají nalézt vzácné nerostné suroviny a drahé kameny. Mnohý cestovatel zjistil, že se mu zmizení prstýnku záhy vrátilo nalezením jeskyně plné krystalů.

Kamenná monstra je možné chovat v zajetí, ale kvůli jejich potřebě pohybu se toto rozhodně nedoporučuje soukromým chovatelům. Pouze zoologickým zahradám, a to těm, které disponují prostorným výběhem, na němž se ideálně nachází několik velehor.