Možná jste si všimli, že naše hra Ve stínu pyramid se v originále jmenuje Valley of the Kings, tedy Údolí králů. Většina fanoušků historie jistě ví, o čem je řeč – ale pokud ne nebo se chcete dozvědět něco víc, pojďme se společně vydat na západní břeh Nilu, kde se tato fascinující památka nachází.
Údolí králů sloužilo v dobách starověkého Egypta jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů. Bylo využíváno od 16. do 11. století před naším letopočtem, tedy za vlády panovníků 18., 19. a 20. dynastie. Údolí je rozděleno na dvě části. Západní se nazývá Západní údolí nebo také Údolí opic a obsahuje čtyři hrobky, z nichž dvě jsou královské a patří faraonům Amenhotepovi II. a Ajemu. Ve Východním údolí se nachází zbylých 61 hrobek. Některé z nich nebyly ani dokončeny, protože dělníci narazili na skálu a nemohli pokračovat.
Boj proti vykradačům hrobů
Prvním monarchou, který zde našel místo posledního odpočinku, byl patrně Thutmose I. Je ale možné, že ho „předběhl“ již jeho předchůdce Amenhotep I. (neplést s vezírem Imhotepem, známým z filmu Mumie a jeho remaku). Zezačátku byli do velkých hrobek pohřbíváni pouze panovníci, ostatní – významní šlechtici, jejich manželky a děti – byli uloženi do malých vyhloubených komor, které se nacházely nedaleko hrobky jejich pána.
Hrobky byly stavěny řemeslníky, kteří žili v nedaleké vesnici Dér el-Medína. Mimochodem, právě z tohoto období byla doložena první stávka. Jak se to sakra mohlo stát? Dle Listera měli přece masívní biče! Konaly se zde také různé slavnosti často spojené s uctíváním kultů mrtvých faraonů. Vchody do hrobek nebyly ukryté, jak se dnes veřejnost často domnívá, ale otevřené do planiny. Strážci pohřebiště je pravidelně kontrolovali, aby se přesvědčili, že pečetě na hrobkách nebyly porušené. Ne že by to pomohlo – těla některých panovníků museli kněží dokonce ještě v době vládnutí faraonů přestěhovat, aby nebyla znesvěcena.
Většina hrobů byla i v důsledku podobných událostí důmyslně ukryta v naději, že zde těla významných Egypťanů naleznou věčný klid. Ta se samozřejmě ukázala být lichou. Když sem v novověku, zejména během Napoleonova egyptského tažení, přijeli první vědci a začala se rodit egyptologie, i přes řadu úžasných objevů zjistili, že to nejcennější už bylo dávno „prozkoumáno“. Naprostou většinu pohřebiště totiž stihli vykradači hrobů navštívit již ve starověku a není asi třeba dodávat, že cennosti po nich nezůstaly lautr žádné. Touha po zlatu byla nejspíš cennější než úcta k mrtvým feudálům. Někteří z těchto nezvaných hostů zde po sobě dokonce zanechali graffiti napsané třeba féničtinou, kyperštinou a dalšími jazyky. Z vandalských činů se po třech tisících letech stala památka.
Zázrak jménem KV 62
Ačkoliv si Napoleonovo komando učenců moc rozkoší v Egyptě neužilo a často trpěli hladem, nemocemi či šikanou ze strany vojáků, poznatky, které získali, byly nedocenitelné. Vědci nakreslili mapy a plány řady hrobek. Průzkum Údolí králů byl později zintenzivněn díky Champollionovu rozluštění hieroglyfů z počátku 19. století. Mimochodem, toto písmo bylo přeloženo díky objevu Napoleonova důstojníka Pierre-Françoise-Xaviera Boucharda, který nalezl tzv. Rosettskou desku, fragment staroegyptské kamenné stély s třemi různojazyčnými variantami téhož nápisu.
Některé hrobky byly nalezeny až na konci 19. století. Ačkoliv poté mnoho vědců prohlásilo, že Údolí králů je již bohužel kompletně odhaleno, ukázalo se, jak moc se mýlili. V roce 1922 byla Howardem Carterem nalezena hrobka zvaná KV 62 (podobně, tedy King´s Valley, jsou označeny i další hrobky), patřící mladému faraonu Tutanchamonovi. Byla ukrytá pod dělnickými chatrčemi ze starověku, což vysvětlovalo pravý zázrak – hrobka nebyla úplně vyloupena a některé její svatyně zůstaly nedotčeny! Díky tomu se stala zdrojem mnohého poznání o starověkém Egyptě. Exponáty, které zde byly nalezeny, jsou dnes k vidění v muzeu v Káhiře.
V následujících letech bylo v Údolí králů prováděno několik dalších průzkumů a hned tři hrobky byly nalezeny v letech 2005, 2008 a 2011. Ačkoliv je pravděpodobné, že tajemství této nekropole byla již definitivně odhalena, hrobky některých faraonů chybí. Badatelé se sice domnívají, že jsou patrně pohřbení jinde, ale kdo ví, jaká tajemství ještě toto místo ukrývá?
Nejnovější komentáře